na Blog.cz

(od poč. 9. stol. do pol. 15. stol.)

Ve vyspělém středověku.

Od 5.století se formují národní jazyky.

Už v 8.století se v písemnictvím uplatňují ojediněle také jazyky.
Kořeny můžeme hledat v 5. stol., v období po rozpadu říše západořímské
- národní jazyky, téma - světské. nejčastější námět - oslava ideálního středověkého šlechtice, rytíře, a jeho ctností, úcta k urozené ženě, povinnost ochraňovat slabší, šíření a obhajoba křesťanské víry, později i exotika a dobrodružství…
- anonymní autoři, více ceněné převzaté náměty než vlastní, originální .
- výraznější rozvoj - od poč. 9. stol., nejprve mezi feudály, později také ve městech

Nejoblíbenějším žánrem je hrdinská epika-příběh s bohatým dějem, idealizuje hrdinu, který je vzorem středověkého rytíře - statečný, ochoten obětovat život pro krále a pro vlast, věrný, čestný. Rytíř má kouzelné zbraně - meče. Je to pozitivní vzor hrdiny. První autoři jsou neznámý, díla jsou anonimní, nemají lidový původ. Psána šlechtici nebo pážaty. Příběhy se přejímali a vylepšovali. Ve francii. Ústřední postavou je Karel veliký, kolem roku 800. Velmi příznivé prostředí pro rozkvět hrdinské epiky se vytvořilo od 9. do 11. stol. V jižní francii.

Ve vrcholné době středověku. Písně měli působit na morálku. Tady se mění struktura. Ženy vzdělaní neměli. Církev měla dominantní postavení. Ženy měli být slušní. Mravy se zjemňovali. Nejdřív byly hrdinské zpěvy. Středověký román byl ve verších a ne v latině, ale v národních jazycích.

Dvorská lyrika-Skutečně zvláštním teritoriem byla ve 12.stol. Jižní francie. Nepodléhala francouzskýmu panovníkovi, mluvila vlastním románským jazykem a odlišovala se i životným stylem

Rytířská literatura-od 12.stol.

Poezie lyrická, rozvoj středověkého románu. Vyprávění v jiným jazyce. Lyrická poezie vznikala ve francii. Pro příběh se používá veršovaný román. Pro lyriku se používá dvorská kurtoázní lyrika. Na jihu francie se objeuve lyrická, dvorská, kurtoázní vzniká tam. Důležitá je paříž. Na jihu jsou trubadůři, na severu trubadéři. Oba spadají poezie trubarů. Vše se točí kolem ženy. Věnuje se mnoha příběhům Panny Marie. Rozvíjí se kult ženy.

Skládání básně patřilo ke šlechticovi stejně jak šerm. Byl to způsob pro šlechtice naskládat báseň a tím si tískat ženu.

Ustálila se pravidla pro poezii(tu psal pouze vzdělaný). Dostal ustálenou formu. Formální pravidla měli svou funkci.

Básnící možná přijali z lidových básní. Nedá se to však dokázat. Poezie byla v národnch jazycích. Náměty byly pořád stejně. Opětování krásným ženám, vyznávání lásky. Věřilo se v posmrtný život.

Trubadůři-pážata, schopný skládat rými, poté se dostává i do nižších vrstev.

Minesendři-němci

Minestrelové-přenášli poezii mezi bohaté měšťany s pravidly, výlučností se vývoj poezie těžko prosazoval. Zakladatelem a největší osobností trubadurské lyriky byl básník urozeného původu, vévoda Vilém Akvitánský(11-12 stol.) dochovali se jeho skladba básní v jižní nářečí francouštiny. Je zde daleko více citů než erotiky. Je zde uvolněněšjší a ení zde vliv. Dán důraz na normy.

Jean Bodel-Přelom 12 a 13 stol. Nadaný měšťan. Byl výrazná sobnost, trubadůr

Mnoho trubadůrů není známo. Zdokonalování jazyka, jemnost mravů. Máme více autorů.

Nový básnický styl Dolce stil nuovo-nový sladký styl

Guido Cavalcanti-se zasloužil o rozvoj básnické italštiny, z níž čerpal Dante. Z němců je známý Ealter von Vogelweide-1165až1170-1220až1227, minnesandr, byl básník, zpěvák, pocházel ze šlechtické rodiny. Začal ve Vídni, jeho kariéra začala na dvoře. Poté cestoval. A nakonec zakotvil a hodně zbohatl. Byl křešťanem

Poprvé se využívá termín román-texty, které vznikali v jiném jazyce než latinským. Slovo román vzniklo už ve středověku. Určeno pro aristokracii

Amonas-románský

12-13 stol.

Romány byly předčítány.

Herakles se opěvoval, dále Alexandr, caesar.

Základ je epický(ve verších) určené pro vzdělané publikum, šlechtice, dámy.

Román-veršovaná vyprávění

trubadůr se nazývá pro tvůrce milostných básní.

Rytíř-prožívá úžasné dobrodružství, má hodně fantazie, získá srdce své dámy, je oddán svému pánovi více než své ženě. Rozsáhlé veršované vyprávění, milostná zápletka.

Přebírali z antiky, byzánie a z brétonského cyklu.

Cyklus antický -vystupují v něm postavy, které bádají.

Příběhy trójo(Odisseus). Prezentace hrdiny v zájmu slávy. Cyklus chtěl pobavit, potěšit, vytovřit filtivný svět, do kterého by se utíkalo před realitou.

Romány o Alexandrovi-francouzsky, ve verších

Cyklus Byzantský - čerpal z orientu. Z něho čerapli mladí humanisté.

Cyklus Bretosnký-čerpají z keltských pověstí.

Lais-kratší veršovaná skladba, menší romány a příběh. Využívá několik let. Mnoho románů byly slepenice, měli dost nerozšířenej děj, který by fungoval dohromady.

Chréstien De Troyes(asi 1131-1191)vytvořil z mnoha epizod jednu velkou epizodu. Sjednotil a tím vytvořil román. Dal příběhům formu. kompozici, rozšířil o dialogy.

Tristan a Isolda-historie tragické lásky

Marie De France-psala epizody. Téma ženy ve středověké době

Ve 13.století byla vrcholná doba středověkého románu.

Martin ze Stvolna-básník, trubadůr, psal divadlo, hru odehrávanou ve francii.

Gawaien-neznámý autor, rytířsky veršovaný román, fiktivný rytíř, pohybuje se v okolí artuše,

Vzniká v prostředí měst. Církev má zásadní postavení(nejvyšší moc). Rozšiřuje se i gramotnost. Náměty jsou z běžného života lidí. Lidi se chtějí bavit.

Na přelomu 13 a 14.stol dovršuje svůj vývoj umělá měšťanská poezie-lyší se od dvorské lyriky a náboženských textů. Styl trubadurského veršování přichází do měst. V oblasti měst jižní itálie a německa. Čerpají z běžného života. Jsou kritický(např. na církev a šlechtu).. vešovaná povídka zůstavá, ale proměńuje se. Na rytířské eposy vznikaly první parodie a vedle nich se rozvíjí satira, veršované povídky z měšťanského života(fabliaux), zvířecí povídky a bajky, lidové balady a alegorie. Měšťané obejvují cestopisnou prózu a komické divadlo.

SACHS-(?-1576) psal divadelný hry, komedie, frašky, řemeslník z Norimberku, zachovali se jeho skladby.

Obvyklými tvůrci a šiřiteli textů měšťanské literatury, která byla zpočátku považovaná za méně hodnotnou, se stali ve 12.století klerikové, potulní studenti nebo profesionální žakéři. Zvláště studenti hledali při svých cestách po městech zdroj obživy nebo částečné vylepšení životných podmínek. Byli v nemilosti církve, protože jí dělali hanbu nejen nedůstojným způsobem života, ale především provokativní tvorbou.

Carmina Burana-sbírka žákovské poezie, psíně žáků darebáků. Sbírka francouzského a německého původu. Podle bavorského kláštera Benediktbeureunu, kde se rukopis ve 13 st. Našel. Opěvovali ve velkém lásku, veselá studentská dobrodružství, hry a dobré pití, ale na mušku si vzali i společnost či papeže i církev. Skladby jsou v latině i francouštině. Studenti psíně skládali ve volném čase.

RUTEBEUF-francouzský básník. Žil ve 13 století. Psal kritické verše, satirickou poezii. Jsou v nich autentické zážitky.

Středověká veršovaná povídka

Význačné místo v měšťanské literatuře zaujala bohatstvím námětů a vnitří rozrůzněností veršovaná povídka. Zpočátku měla značná část povídek náboženské téma později se zesvětštili a toto přispělo k rozvoji měšťanské literatury. Povídka vypráví příběh. Na přelomu 12 a 13 stol-doba rozkvětu.

Některé druhy povídek vyrostly v samostatný epický žánr(bajka, balada) ale životaschopnost prokázala zejména Fabliaux a exampla

Forma Fabliaux(vyprávění)-krátká veršované vyprávění v prostředí měst s náměty zběžného života. Veršované příběhy, anekdoty, ženy jsou kritizovány oproti dvorské lyrice . Objevila se ve francouzském písemnictvím na přelomu 12 a 13.stol. Krátká forma ve verších

Veršovaná anekdotická vyprávění žila na mětských tržištích, kde je přednášeli přenášeči.

Byli často cenzurované. Církvi se nelíbili a snažili se je cenzurovat. Vznikali ve Francii. Autoři jsou neznámý. Nejspíš někteří žongléři jsou autoři. Šířili se ústně. Kritizovali i církevního hodnostáře. Rozšiřovali se i do celé evropy. Zesměšňovali lidskou hloupost, idéály dvorského života i každodenní projevy života měst(krádeže, opilství, lakotu a nadutost zbohatlíků). Často byla erotická zápletka(manželská hádka či nevěra) ženy byly líčeni jako nástorj ďábla a symbol neřesti.

Forma Exampla-kratší příběh, může být próza, ve verších. Mají sloužit k objasnění něčeho těžkého. Zatímco fabliaux byla vytvořena především pro pobavení, exampla(příklady) jsou vlastně doplněná a oživená středověká kázání, na nichž byla demonstrovaná platnost křesťanské morálky. Od 13.stol. Náboženský prvek nahradila anekdotická vypravování a exampla se stala zábavnou četbou. Do národních literatur přešla exampla ze dvou zdrojů z řecké sbírky Syntipás a z latinského souboru anekdot a epizod Skutky římanů(Gesta Romanorum)12-13 stol. Nejasný původ, všechny příběhy, hystorické a mystické postavy, velký úspěch, ve verších.

Stejnou oblibu jako Fablel zaznamenali ve středověku zvířecí povídky. Na základě starověkých bájek vznikaly celé soubory krátkých veršovaných příběhů zvané isopety, jejichž domovem byla Anglie. Bajky tam skládala ve 12.st. Např. Marie De France. K bajkám můžeme zařadit i bestiáře(sbírka příěbhů o zvířatech).

Balada-ve 13.st. Lidové vyprávění, šířilo se ústně, hodně děje, napětí, základ epický.

Z baladické tvorby středověku jsou nejznámější příběhy anglické a skotské. Odtud pocházeli Balady o Robinu Hoodovi.

Středověké komické drama-Z námětů Fabliaux často vycházeli.Jeho počátky jsou spojovány s prodekcemi potulných umělců.

Interludia-mezihra, kratičká, hrávala se ve vážných hrách a postupně se osamostatnila plnila zábavnou formu.

Moralita-zpracovává vážné téma. Předávali alegorickou formou středověkému člověku učité mravní nebo náboženské naučení a varovaly ho před ďábelskými nástrahami a neřestným životem. Námět nenáboženský.

Sotie-karnevalové hry, křesťanský masopust

Komedie a fraška Většinou bohužel neznáme autory. K nejznámějším hrám patří FRAŠKA O KÁDI nebo MISTR PETR PLETICHA, v českém prostředí získala oblibu hra Mastičkář, vycházející z interludia vloženého do velikonoční hry O třech Mariích. Z těchto námětů vznikali frašky(-kratší příběh, může mít komediální vklad)

Zesměšněním feudální společnosti a drsností scén se přibližuje fabliaux a souborům zvířecích bajek satirický veršovaný román. Nejproslulejší středověkou společenskou satirou je bezesporu ROMÁN O LYŠÁKOVI RENARTOVI z přelomu 12 a 13.stol. Zvířata parodují rytířské romány, vlastnosti lidí. Renart je negativní figura. Na popularitu středověkých alegorických skladeb s náboženským nebo dvorským námětem zajímavím způsobem navázala veršovaná francouzská alegorie ROMÁN O RŮŽI-dvě části, první nespadá do mětské sféry ve vrcholné fázi středověku, 4000 veršů, sepsaná kolem r. 1250 alegorický. O mladém básníkovi, který se vydá do zahrady lásky, je tam zeď plná zlých vlastností. Dovnitř ho pustí dívka, mladík vzplane láskou k růži. Chce jí utrhnout a získat o tom je kniha. Růži políbí a začne na ní žárlit. Končí to smutkem básníka. První část napsal francouzský truvér GUILLAUME DE LORRIS K nedokončené básni připojil o třicet let pouzději dalších 18 000 veršů pařížský učený měšťan JEAN DE MEUNG. Avšak je dost možné že není autorem. Druhá část je ještě rozsáhlejší, kritizuje šlechtu, krále.

Marco Polo(1254-1329) napsal Milion zapisuje cestvání do číny se svým strýcem a otcem. Velmi populární, zábavná literatura

Poučení a zábavu přinášeli

Na konci středověku a na počátku renesnace stojí tři umělci, kteří spadají ještě do středověku, avšak jsou také u zrodu renesance

Itálie : Dante Alighiery(1265-1321) největší básník této doby. Pocházel z Florencie. Jako mladý přišel o rodiče, musel se starat o sbe sám. Zapojoval se do politiky Itálie. Pocházel z bohaté rodiny. Setkával se vzdělanci. Byl odklopen uměním. O jeho životě není moc známo. Zamiloval se do dívky, která brzy zemřela. A zmiňuje jí ve svých dílech. Jmenuje se Beatrice, V Božské komedii vystupuje jako průvodkyně. Dante se vrhl i do politického života a pracoval ve službách republiky. Změnila se vláda, z které byl znechucen a dal to všem najevo když vystoupil proti nové vládě dokonce i papežovi. Hrozil mu za to trest smrti, ten se nakonec zmírnil na vyhoštění. Poté cestoval po Itálii. Časem se zabydlel v Benátkách. Vyhnanství snášel velmi těžce. Brzy se nakazil a brzy poté zemřel. Pro Bochacia a ostatní měl velký vlil. Pro fungování a rozvoj renesance je podstatný Dante.

Dante psal v italštině a v latině(v té hlavně). Měl syny a dceru. Zastával ve vládě různé funkce. Pracoval na úřadě. Díky tomu byl členem poselstva. Díky tomu mu hrozila smrt a vyhnanství. Napsal spisy : O LIDOVÉ MLUVĚ-trakta, ve které se zasahuje o zasazení italštiny do národního jazyka. Psáno latinsky.

MONARCHIE-kritika církve, monarchie, politiky té doby.

Nový život-sbírka básní, zpověď jeho milostných vzplanutí. Psáno latinsky, nejstarší básně v italštině. Autobiografický spis.

ZPĚVNÍK - zborník lyrických básní, v italštině, vystupuje v ní Dante

když byl ve vyhnanství psal fylozofické básně-HOSTINA-kolem roku 1320 psal, nedokončený soubor básní, snažil se vrátit přes ně do Florencie.

BOŽSKÁ KOMEDIE-velký rozsáhlý alegorický epos. Chtěl původně oslavit svou zesnulou, nakonec se mu povedlo zobrazit svět. Je na rozhraní středověké literatury a začátku renesance. Píše ve verších Byla napsána v toskánském nářečí italštiny. Skládá se ze tří částí: Peklo, Očistes a Ráj. Vypráví v ní své zážitky. Doprovází ho Vergilious. Velmi rozsáhlé dílo. Nejcenější odezva a líčení toho co vyjadřovali problémy středověkého života. Je to alegorie mravních vztahů, světa. Schématem a námětem je Božská komedie dílem středověké literatury, hloubkou a filozofickými východicky ji daleko překonává.

Anglie : Geoffrey Chaucer(asi 1344-1400) velká osobnost. Jako jeden z mála nefungoval v anonimitě. Zanechal po sobě velké dílo. Neměl šlechtickou krev. Narodil se v londýně. Pocházel z obchodní rodiny(bohaté)¨. Jako mladí působil ve dvoru jako páže. Byl velice šikovný proto se dostal do světa. Pohyboval se kolem královské rodiny. Sloužil jako diplomat díky tomu cestoval. Po evropě cestoval. Byl v itálii a navštívil Florencii. Tam se nakazil renesancí. Díky němu se dostala Renesnace do Anglie a ovilivnila velice anglickou literaturu. Potkal Petrarchia. Velice ho cestování a literatura ovilnila. Hodně byl ovilvěn také francouskou dobou. Napsal Catenburské povídky-ve francouštině, ve verších. Dílo se mu zdálo moc světské a kál se za něj. Na kocni života si myslel že bude postihován za svá díla.

Literárně šel z francouzské literatury(milostná rytířská lyrika) uměl dobře latinu. Zpracování příběhu bylo podobné středověkému typu. Jeho tvůrčí obdoí můžeme dělit na

I.období podle francouzských vzorů - kurtoázní(fr) styl. Tvorbou začíná ve třiceti letech.

II.období Italské 1385

CID-milostný veršovaný epos. Z trojské války určitý posun je v charakteritikách.

PTAČÍ SNĚM-satira(bajka), alegorie, dům slávy(k potě Anny České)

Legendy O DOBRÝCH ŽENÁCH- inspirované Boccaciem. Nedokončené. Životopisy 20 žen, které prosluli věrností. Vychází z antiky.

Catenburské povídky(veršovaná skladba). Nedochovali se celý. Dílo mu připadalo nemravné. Proto nejspíš část zníčil. Jsou to fragmenty. Původní záměr byl vytvořit 120 veršovaných povídek, ale do rámcového vypravování jich bylo zakompováno jen 24. Prology vše skloubil dohromady. Příběhy si vyprávějí lidé putující do Canterbury k hrobu světce. Domluví si, že si že každý bude vyprávět čtyři příběhy. Složení společnosti je různorodé. Zastoupen je stav rytířský, duchovní, měšťanský, vrstav intelektuálů i poddaných. Z toho plyne i různost témat a úhlů pohledů, z něhož jsou příběhy vypravoány. Poukázáno na lidské slabosti, konflikty, morálku. Mezi postavami je abatyše, páně, mnich, zbrojníš, rytíř, vandrák, šlechta, řemeslník, vojáci, studenti.

Povídka-je novodobý útvar prózy

Francie : Francois Villon(asi 1431-1463)Středověký, významná postava, jméno není 100% známo. Villon bylo jméno, kterým podepisoval básně. Vyrůstal ve střeověku. Jde o nejvýznamnějšího básníka té doby. Jeho balady se šířili ústně. Je o něm málo známo. Je problém s určeným jeho narození. Nejspíš v paříži. Není znám jeho původ, asi je znějké nižší vrstvy. Stopy po něm mizí po roku 1463. poté se už o něm nic neví. Měl konflikty se zákonem. Patřil k tehdejším živlům. Žil v klášteře, studoval, složil bohoslužské zkoušky. Docházel ke studentským bouřím a účastnil se jich. Dostudoval, tískal magisterský titul umění, ale poté na kariéru zanevřel. Místo toho se dostal klupičům, a šlo to sním z kopce. V roce 1455 zabil člověka, kvůli lásce. Utekl z Paříže, byl omilostněn díky popularitě. Vrátil se do kláštera. Napsal MALÝ TESTAMENT(závěť)-první soubor-1456. O jeho dobrovolným vyhnanstvím 57-61. plné ironie, lásky, proroky, je věnovaná přátelům, s lučí se s nima i s městem. VELKÝ TESTAMENT-1461 je báseň, v níž autor užívá bohatý rým, parodii, střídání vysokého a nízkého básnického stylu čímž dosahuje komična. Přesto jsou zde i veše smutku. Vypráví o jeho zmoudření.

Své básně psal častou formou označovanou později jako villonská balada.

Poté je uvězněn a nakoenc vykázán. Po této chvíl končí jeho stopy a není znám co se sním stalo. Byl velmi oblíbený. Jeho básně vycházeli knihtiskem. Z tisku se šířila po světě. K nám se Villon dostal až za Vrchlického. Mladí se k Villonovil hlásili. Villon funguje jako nespravedlivá obět středověkých struktur.

30.b) Grafická úprava - příslušenství v zadní části knihy

Technická tiráž, nebo prostě jen tiráž obsahuje údaje, které musí být v knize povinně uvedeny, jakož I další technické údaje popisující knihu. Je umíštěna jako poslední strana knihy. V případě, že na posledním archu zbývají ještě nějaké prázdné stránky(vakáty), na které se tisknou informace propagující jiné knihy nakladatelství, umišťuje se tiráž před tyto reklamní stránky. V některých knihách se v případě nezbytí( kdy jsou všechny stránky knižního bloku spotřebovány vlastním textem) tiskne tiráž na předsádku, nebo - v případě měkkých desek - na vnitřní stránku obálky.

obsah - je seznam všech kapitol a podkapitol, který usnadňuje práci s knihou. Obzvláště důležitý je u odborných knih. Umísťuje se na konci knihy, avšak u odborných publikací může být umístěn i na začátku za impresem.
rejstřík - může být místní, věcný nebo personální. Může také být nerozlišený. Věci nebo osoby, které autor považuje za důležité mohou být uvedeny v rejstříku. Tam je u nich zároveň uvedena každá strana jejich výskytu v textu. Slouží pro lepší vyhledávání v textu knihy. Rejstřík patří do odborné nebo populárně naučné knihy.
bibliografie - je soupis jiných knih, na které se odkazuje v textu.
ex-libris- je ozdobné označení vlastníka knihy

29b) Grafická úprava - příslušenství v přední části knihy

V přední části knihy se nálezá
signet-značka nakladatelství nebo edice, umíštěná v knize na první liché stránce.

patitul- je list na jehož liché straně je zpravidla menším písmem uveden autor a název knihy. Předchází hlavnímu titulu. Oproti hlavnímu titulu je vysázen menším písmem. Důvod tohoto zdvojování titulního listu je v minulosti, kdy byly knihy ještě těžké a při častém používání se vytrhávaly z desek. Brzy se pak poškodil i jejich titulní list, takže se u starých poškozených knih v knihovnách někdy ztrácela informace o tom, o jakou knihu se jedná. Proto se časem vžila praxe informaci na titulním listu zdvojovat.)
Signet a patitul mohou být uvedeny na jedné stránce.

Protititul(frontispis)-označuje sudou stránku nalázající se proti hlavnímu titulu. Bývá na ní často umíštěna ilustrace.

Hlavní titul-je vždy umíštěn na liché stránce a obsahuje jméno autora, název a podtitul knihy, často také název nakladatele a rok vydání.
autorská tiráž-zvaná též copyrightová stránka, impresum či vydavatelský záznam, je umíštěna na stránce následující za hlavním titulem a obsahuje povinně ISBN(pokud je knize přiděleno), dále pak copyrightové záznamy a případná poděkování sponzorům. V USA
přední předsátka

předsádka-je dvojlist těžšího papíru, který v knihách s pevnou vazbou spojuje knižní blok a desky. V knize jsou vždy dvě předsátky - přední a zadní. Předsádky mohou zůstat nepotištěné, nebo mohou být potištěné dekorativním vzorem či ilustrací, mohou případně obsahovat i různé informace(mapy a vzorce atd.). V brožovaných knihách s tvz. měkkou vazbou jsou knižní bloky do obálky vlepovány přímo, bez použití předsádek.

Přídeští - je jeden z listů předsádky, který je nalepený na deskách (zakrývá surovou vnitřní stranu desky), je přední a zadní

souborný titul-může být u série. Pouze u různého typu(více dílná, edice, řady)

dedikace(věnování)-se dává do přední části, většinou na celou stranu, nemusí být

Motto-citát, výrok, kterým je kniha uvedena, myšlenka, před textem, může ho tam dát redakce, ale i sám autor. Může to být citát autora. Není na konci knihy. Může být na více částí knihy(3 části knihy...)
Úvod-měl by začít vpravo, může být na více stranách, píše autor.

desky - jsou obalem knihy v případě tzv. pevné vazby (hardback). Musí obsahovat titul a jméno autora. Desky knihy se dnes vyrábějí z lepenky a jsou potahovány papírem, textilem, koženkou nebo kůží.

Ořízka - jsou tři (oříznuté) strany knižního bloku. Čtvrtá strana je vlepena do hřbetu knihy. Ořízka může být obarvená nebo zlacená. To se dělá z dekorativních důvodů, ale také jako ochrana proti prachu.

obálka - je stejně jako desky knihy jejím obalem, je však z lehčího papíru a proto se nazývá měkká vazba (paperback).

přebal - je papírová ochrana desek knihy. Má funkci hlavně reklamní. Pozor, neplést s obálkou!

záložka - může být vložená papírová nebo může jít o textilní proužek, který je na jednou konci vlepen do hřbetu knihy. Kniha (zvláště odborná) může mít i více textilních záložek. Správně provedená textilní záložka se pozná podle toho, že při uchopení jejího konce s ní pohodlně projedete celý knižní blok, aniž byste ji museli pustit.
kapitálek - je proužek textilie, který má pouze dekorativní charakter. Je vlepen do hřbetu knihy, aby zakrýval mezeru mezi blokem a deskami.
vakát - je prázdná stránka (záměrná nebo nezamýšlená) kdekoliv v knize.

28b) Poznámky a vysvětlivky
Může psát i dělat sám autor, v historických knihách nebo odpovědný redaktor, v zápatí, menším písmem, nebo může být úplně nakonec, orientační podle číslování.
Kniha může být i bez vysvětlivek
Marginálie-krajnička, poznámky, orientační pomůcka, na vnější straně, v odoborné knize.

-vysvětlivky se dávají do zápatí a označí se křížkem. Nemůže být dlouhá vysvětlivka. Kniha může být i bez vysvětlivek

Glosář-vysvětlivky na konci knihy, orientace podle abecedy.

27b) Grafická úprava knihy - textová část

Textová část-obsah nemusí být u odborných knih. Měl by být na liché straně vpravo. Může být na více stranách.

Stránky musí být upravené, text v knize nebo jinde je většinou umíšťen uprostřed knihy. Text se může skládat z různých písmen . Tvary písmen můžou být verzální, mínusky, kapitálky, kurziva.

Horní okraj-záhlaví-může mít funkci estetickou, je prázdné většinou nebo může obsahovat kratší text. , může mít tištěný ornament, nachází se nad textem.

Dolní okraj-zápatí : Jakým způsobem je potřeba, může se umístit vysvětlivka

Záhlavý neživý-obsahuje jméno autora a název knihy. Záhlavý je neměnné v celé knize

Obrazec z pravidla obdélník, do něhož je na stránce umíšťen text a obrázky, jehož šířka, výška a umíštění a struktura se nazývá Zrcadlem sazby

Zarážky-na začátku, na řádku, řádková zarážka, volné prostory

stránková zarážka-vyplňuje prostor, který je na začátku prázdný.

Zarážková stránka-může být na začátku u kapitol

Margo-okraje mezi zrcadlem sazby a okrajem stránky na margu. Bývají umíštěni stránkové číslice, tvz.paginy(číslování strán se nazývá paginace). Margo bývá někdy využito pro dekorativní grafiku, názvy kapitol či doplňkové informace.

Marginálie-texty umíštěné na margu

V textu můžeme nalézt tři východy

1)řádkový východ-odstavec, zakončený řádku v odstavci

2)stránkový východ

3)Východový

kapitola - je oddíl textu v knize, který má samostatné postavení. Každá kapitola musí začínat na liché stránce knihy. Je označena názvem nebo alespoň číslicí

26b) Bibliografický popis - schéma, druhy

Bibliografie jsou různé z hlediska účelu. Rozlišují se podle obsahu, časového vymezení, územního vymezení, podle metody zpracování.

Bibliografický popis : záleží na účelu

Popis Prostý-Všechno co je zapsáno, se přenáší do dalších děl. Předmětem je jednotka nákladu. Znaky, které se tíkají celého nákladu.

Katalogizační-unikátní kniha, jedinečná kniha s vlastnoručním podpisem autora, předmětem podpisu je jedinečná kniha.

1)Primární-konkrétní publikace, jsou v ní údaje o knize. Metoda přímého náhled, práce s knihou v ruce.

2)Sekundární-pracuje s edičním plánem a poté je můžeme naleznout. Záznam je převzatý z jiných zpracovaných Bibliografií nebo databází.

1)Úplný-nejrozšířenější, přesný, archivuje schéma věcí, které se musí dodržovat, co nejvíce, spolehlivý soupis údajů a informací.

2)Běžný-stručnější při propagačních akcích. Při sestování nabídkových katalogů, pro reklamu, sekundární.

3)Zkrácení-musí tam mít názvy 5 povinných informací(autor, název nakladatel, rok a místo vydání, nejméně informací.

4)Analitický-předmětem není celá publikace, jen její část. Používá se pro část dokumentu, která je po obsahové a formální stránce uzavřená, např. stať ze sborníku, článek z časopisu apod. Analytický

záznam je běžný v bibliografiích, v knihovních katalozích se s ním setkáme zřídka.

Bibliograční systém

schéma : Popis titulový-vědecká kniha, sbírka povídek, autorů, více věcí pohromadě.

Bibliografický systém

schéma : popis titulový musí obsahovat popis autora-vlastní nebo umělecký jméno, překladatel, redaktor, úvod, předmluvy, doslov, který píše odborník, jméno, název díla, redaktoři, všechna jména, kteá se týkají výtisků.

Impresum : jméno nakladatelství, rok a místo vydání, počet stran, ilustrací, jména autora obálky. Anotace-stručný obsah či hodnocení, cena je součástí, velikost písma-technické poznámky.

A Bibliografie může být na knihy, ale také na časopisy, hudbu, periodika, novinové články, plakáty.

Může mýt formu : Knižně svázanou, lístky s údaji, elektronickou.

25.b) Možnosti využití bibliografie při práci s knihou

Bibliografie = sepisování, sestavování seznamů, soupisů literatury. Zabývá se

zprostředkováním informací, metodikou, způsobem aukčních seznamů a zacházení s nimu nebo zprostředkováním informací o literatuře, o pramenech.

Předmětem bibliografického zpracování nejsou jen knihy. V bibliografiích jsou

uváděny i časopisy a časopisecké články, noviny a novinové články, mapy, hudebniny, plakáty

apod. Pro souhrn všeho, co je vytištěno, používáme slova tiskoviny.

Bibliografie je oblast odborné činnosti. tzn. bibliograf připraví bibliografické

informace (vyhledá je, popíše, roztřídí), předá je uživateli (ať už uložením do počítače, nebo

v lístkové podobě - vytváří kartotéky, nebo v tištěné podobě - bibliografie vyjde jako kniha).

Bibliografie je součástí informatiky. Zabývá se historickým vývojem, metodikou a

technikou sestavováním bibliografie, vyhledáváním a využíváním bibliografických informací.

Bibliografie pomáhá při orientaci v literatuře. Nebo také na propagaci hodnotné literatury.

Můžeme využít BIBliografii na:

Pomoc při orientaci v literatuře

Ppropagace hodnotné literatury

Registrace národní produkce

Pomoc při sebevzdělání občanů

V nakladatelské politice

Ve vědecké práci. Vědec začíná bibliografií (aby získal přehled co vyšlo) a končí

Bibliografií (uvádí seznam použité literatury).

V knihovnictví. Při nákupu knih, v katalogizaci (hledají se roky vydání), při práci se

čtenářem.

Bibliograf připraví bibliografické informace(vyhledá je, popíše, roztřídí, poté je předá uživateli)

Bibliografii při práci s knihou využívá nakladatel.-Ten si musí ověřit jestli dílo, které plánuje vydat j již vyšlo a také v jakém nakladatleství vyšlo, komu patří práva.

Knihkupec využívá skladový katalog( bibliografie), při prodeji je nutná bibliografie, pro hledání knih, knihkupec nemusí vytvářet bibliografii, ale měl by umět pracovat se seznamem bibliografie.

Pro antikváře je bibliografie nezbytná, kupuje knihu o které třeba nic neví a musí vědět kolik za knihu nabídnout. Antikvář využívá bibliografii k sestavování aukčních seznamů.

Běžný lidé také používají bibliografii, např. Intenet. Nebo si také můžou sami bibliografii vytvořit(čtenářský deník)

Knižní bibliografie by měla obsahovat: Jméno autora, název díla, místo vydání, jméno nakladatelství, rok vydání, rozsah dokumentu(počet stran), pořadí vydání, v případě citace z knihy i číslo stránky odkud bylo citováno

Stojím uprostřed lesa v dost neklidné poloze.

S revolverem a náboji se připravuji udeřit.

Přede mnou je dívka s mužem,kteří mě svou zradou podřezali nožem.

Dívají se na mně kukučem smutným. Snaže jí se mně uprosit abych na tu zradu nějak zapomněl.

Já však nemůžu, protože taková zrada se nedá odpustit. Dá se však krví zahubit.

Tato žena, která dřívě byla mou milou mě s nejlepším přítelem zradila.

Chodili jsme do parku, všichni tři, avšak oni dva o trošku víc.

Chodili jsme do vinárny, všichni tři, ale oni dva o trošku víc.

Chodil jsem s ní do postele, avšak on s ní chodil o něco víc.

Jednou se vracím, mrtví z práce. A utíkám za ženou do postele.

Ona tam je s mím přítelem nejlepším. A já z rozčílení udeřim.

Oba najednou leží a les je nejbližší místo, kde vidí.

Taková zrada se nedá odpustit, dá se však krví zahubit.

Tato žena, která dřívě byla mou milou, je teďkon coura na míle daleko.

Tento muž, který byl mým přítelem je děvkař, který svému kamarádovi ženu sebral jak nitka nit.

Jedininý co si oba zaslouží je smrt. Nic jiného však ne.

S revolverem v ruce namířím na ně. A dívám se jim do obličeje. Jak jim tuhne krev. Vystřelim dvakrát hned a oba v tu ránu leží s krví kolem sebe, tuhý jak sloup a mrtví jak blesk.

Já se rozbuleně chechotim lačním pohledem. Zabil jsem svou dívku a svého přítele. Ze pomsty a žárlivosti jsem udělal akt pomsty. Avšak stálo to za to? přijít o lásku i přítele. Oni mi srdce zníčili svým postojem. Měl jsem své důvody, k tomuto činu, kterého vůbec nelituji ba do konce ho oslavuji. Avšak bez lásky a přátelství se nedá žít to raději zemřu hned teď. Namířím svým revolverem na sebe a vystřelím si mozek hned teď!

V češtině
Se narodila kolem roku 1920 ve Francii. Byla dívkou židovského původu což mělo za následek, že po roce 1940 když byla Francie okupována nacisty se musela se svou rodinou skrýt. Avšak nakonec byla její rodina prozrazena díky technice plukovníka SS Hanse Landy. Okamžitě když je objeví nařizuje vojákům vyvraždit celou její rodinu. Jediné Soshanně se podaří uprchnout a začne úplně nový život v paříži pod novým jménem. Kde brzy zdědí po záhadných okolností po tetičce kino. Jednoho dne si jí všiml mladý voják Frederick Zoller, který hraje hlavní roli v propagandistickém filmu Pýcha národa. A napadne ho aby se zalíbil Shoshaně, že by se premiéra uskutečnila v jejím kině.
Shoshana po částečném váhaná souhlasí. A v hlavě se jí vyrobí plán židovské pomsty jak pomstít rodinu i všechny židy. Rozhodne se že celé kino do základu na premiéře podpálí i s vrchným vedením SS včetně Hitlera. Plán se jí podaří uskutečnit. Bohužel při promítání filmu příjde Fredrick Zoller který s ní chce být o samotě. Shoshana ho zastřelí. A když jde zkontrolovat jestli je mrtvý. Vytasí na ní Fredrick zbraň a trefí jí do hrudi a následně do krku a oba ne stejném místě umírají. Její plán dokončí její milenec Max s podporou Hanebných parchantů. Shoshana zemřela kolem června 1944.
Shoshana je fiktivní postavou ve filmu Quentina Tarantina Hanebný Parchanti. Jednalo se o hlavní ženskou postavu, kterou ztvárnila velmi talentovaná herečka Melanie Laurent, která se díky této roli proslavila.

V angličtině
Shoshana was born around 1920 in France. She was a girl of Jewish origin which had the result that after 1940 when France was occupied by the Nazis with his family had to hide.
Eventually, however, was her family revealed to thanks the technique Colonel ss Hans Landa.Immediately he ordered the soldiers kill entire her family. The only Shoshanna the manages to escape and start a completely new life in Paris under the new name. Where soon will inherit the after mysterious circumstances after Auntie cinema.One day she her noticed a young soldier Frederick Zoller, who plays a major role in the propaganda film Pride of the nation. And think of him, that endeared Soshana, that the premiere movie took place in the its cinema. Shoshana after partial hesitation agreed. And in her head it produces plan of Jewish revenge to avenge the her family and all Jews. He decides that the entire cinema into the base at the premiere of kindling with vrchným leadership SS, including Hitler's. The plan her will make it implement. Unfortunately, while screening the film comes Fredrick Zoller which wants to be with her alone. Shoshana him shoot. And when he goes to check if it is dead. Fredrick pulls on her gun and hit her in the chest and then to the neck and both the same place are dying. Her plan completes her lover Max with support Inglourious bastards. Shoshana died around June 1944.
Shoshana is a fictional character in Quentin Tarantino's Inglourious Bastards. It was the main female character, played by a very talented young French actress Melanie Laurent, thanks this role has become famous.

Co vánoce, ale jmelí. Je super téma avšak vynechám to jmelí, to nemám a nevim na co by mi bylo. Ke konci listopadu jsem si s někým psal na fb a při chatu jsem dostal nápad na tuhle povídku. Tato povídka je inspirovaná příběhově Vánoční Koledou Charlese Dickense. A přesouvám jí do současnosti....

Začal padat bělavý sníh. Ulice byly pokryty sněhem. Avšak lidé neměli radost ze sněhu. Byly nervózní že to bolí. Blížili se vánoce a všichni nakupovali vše. Od triček s Justinem Bieberem až po knížku Agáty Hanychové. Byla to pravá představa vánoc ano nebo ne. To je na vás. Na Andělu, kde právě zase mladý aktivisté zpívali, aby lidi nejedli kapra začíná náš příběh. Který nám možná ukáže pravou představu vánoc, nebo také ne. Příběh začíná když šla Viktorie s Veronikou kolem Andělu. Povídali si o módě, klucích, Šubrtovy a vánocích. Všechno bylo zajímavé, avšak to vše nebudem rozebírat. Vánoce ale ano. Viktorie se s Veronikou začala bavit o vánočních darcích...

Hele Verčo, copak chceš k vánocům.

No já chci Vikty k vánocům Ipad a značkovou kabelku od Louis vuitton. Tu dostanu určitě rodiče nedovolí abych byla naštvaná jinak by měli průsera. Já bych jim otrávila tak vánoce že by se toho zbláznili. Co chceš ty, Vikty?

No, já chci ty botičky od Blaníka. Ty kožený s růžovými tkaničky. Řekla Verča

Jé ty hezké, snad je dostaneš. Odpověděla Viktorie. Verča na to řekla : Né ty už mám koupené zabalila jsem si je a počkám si na vánoce. Co ti dá Dan, k vánocům.

Prej, překvapení. To bude fakt mňamka. odpověděla lahodně Viktorie

Ty jo. Já už se těšim na jídlo k vánocům. Až si dám kapra a druhý den krůtu, třetí den kachnu. To budu přespaná k prasknutý. A v lednu dieta modelových rozměrů. Já bych normálně vánoční jídlo zrušila. Je v něm tolik tuku, ale na druhou stranu. Co jiného vánoce ti dají krom dárků a jídla. Vůbec nic. štěstí že je máme. Řekla Verča.

Na to zareagovala ihned Viktorie. To ti závidim. Mě už tak serou tyhle stereotipný vánoční pokrmy. Kapr ten má kosti, a krůta v tý je tuku. já bych všechny tyhle pokrmy zrušila a začala ve velkém jíst...

Co? Řekla tázavě Verča

Kočky! Viktorie řekla

Cože? Zase Verča řekla

Ano! Viktorie řekla

Ty jsou tak krásný a ty bys je bez milosti jedla. Co seš to ty za člověka? Zařvala rozčarovaně Verča

Já jsem akorát moderní člověk. A už mě sere to dokola opakující jídlo. Chci změnu. A kočky jsou velice zdravé. Jsou přemnožené, je jich mnoho. Víš jak by se světu ulevilo. Řekla arogantně Viktorie.

Ne, neulevilo a už o tom nechci mluvit. Je to zlé! Řekla naštvaná Verča.

Není, a víš co ti povím. Tyto vánoce budu mít pečenou kočku. Dnes to oznámim rodičům a ti mi jí koupěj. A na štědrý den budu mít místo kapra kočku! A basta fidli. Řekla rozzuřeně Viktorie. Jestli to uděláš máš o kamarádku méně. To je nehumální! Řekla Verča Není. Já zbožňuju maso. A ráda bych poslední věc, která se krom popelky se nezměnila změnila. A je jím kapr.

Poté si kamarádky dost naštvaně řekli čau. A šli domů...

Verča šla.... ne ta je nám ukradená. Ta krom toho že se bude na vánoce válit u televize nebo na chatu udělá velký nic. Nás zajímá ta rozmazlenější nádhera a to Viktorie....

Viktorie přes mobil zavolala matce a poté i fotrovi. Oboum oznámila : Ahoj (papá, mamá) já chci k večeři místo kapra kočku! Cože! Děláš si z nás srandu? Řekli oba rodiče. Ne nedělám. Chci kočku a basta fidli! Řekla Viktorie. Opravdu? Nebudeti tí kočky jíto? Jsou tak krásné a kapr ten nežije vlastně. Řekli rodiče. Ne, chci kočku doprdele! Odpověděla Viktorie. Nemluv sprostě doprdele! Kočku budeš mít, ale kde jí máme vzít? Řekli rodiče. V sousední ulici má ta stará bába mnoho koček a mezi nima je takový rezavý a dost slabý. To chci a chci abyste mi ho obalili na vánoce! Dořekla dcera

Ano dcerunko uděláme. Hlavně abys byla spokojená. Řekli rodiče.

Viktorie šla cestou do bazaru koupit rodičům dárky a následovala cesta do vily, kde žila...

Mezitím se dostáváme do CVK.

Co je CVK? No, přece centrála vegánských koček. Ti vše slyšeli a jejich šéfka je svolala ke kratičké poradě na půl hodiny....

Co je to za parchanta že si dovoluje spát do huby kočky! Ty vole. Musíme jí primárně potrestat. Zařvala šéfka Rážovitého typu(kérovaná kočka, s moc otevřenou hubou).

A Jak? Řekla pohublá kočka se culíkama a se šatama. Jmenovala se Anděla.

Nevim. Mohli bychom jí zažalovat za to že nás chce jíst, ale máme právníky. Nemůžeme to riskovat. Ty vole. Řekla šéfka.

Šéfko, neříkejte ty vole. To je neslušný. Řekla Natálka-kočička s krásnými drápky.

Ty vole! Já jsem šéfka a můžu si říkat co chci a plus já to říkám sobě a ne tobě. Ty vole.

Děvčata nehádejte se. Máme jinej problém řekla Mička, kočka s trvalou a šátkem na hlavě.

V kouli budoucnosti se objevila. Strašná věc....

Jde holčička s maminkou z nakupování a jdou ke stánku, kde prodávají vánoční jídlo. Avšak místo koryta s kapry se tam nachází koryto s námi. Jakou chcete paní. Se zeptá chovatel, no my bychom si vzali tu mourovatou. Ta bude chutná. Řekne paní. Chcete jí živou a nebo chcete jí zabít. Řekne pán. Zabít prosim. Odpoví paní. Chovatel poté kočku do náruče a paličkou jí omráčí a poté stáhne z kůže.

Dost! Na to se nemůžu dívat. Já jako vegánská kočka, se mi ani nelíbí zabíjení kaprů. Nesmím dovolit zabíjení našeho druhu. Co s tím má společného ta holka? Zeptá se šéfka. Mnoho ona s tím začne. Na štědrovečerním večeři bude mít. Obalovaného Foresta, slabého rezavého kocourka. A bude jí moct chutnat. Rozvěsí to na síť. A pár jejích přátel to okusí. Vezme si z ůtůlků nějaké kočky a snědí je. A budou jim chutnat. Jsou zdravější než kapr a jsou přemnožený. Nejlepší způsob, jak pomoct lidstvu s přemnoženým koček. Dále každá kočka může mít více jak 20 koťat ročně. Kamarády tý holky. To řeknou kamrádům přes síť a zachvíli to bude vědět čím dál tím více. A nakonec to zjistí korporační rybáři a zjistí že kočka je o 50% levnější než kapr a začnou ve velkém rozmnožovat kočky a prodávat je na štědrovečerní večeři. Aktivisté se bouří mají však jako obvykle smůlu. Lidi nakuopujou šťedrovečerný kočky jak o život a lidé si kupují především zrzavé a mourovaté. Barevné mají totiž lepší maso. Nakonec i řetězci typu tesco, albert přestanou prodávat kapra. A prodávají pouze kočky. Kapři brzy o nezájem vyhynou a kočky jsou bům grilované kočky, kočičí prsty, cat sushi, a mnoho dalších hnusů.

Panebože, co budem dělat. Řekne rozbulená šéfová.

Netušim. Řekne Natálka

Mám plán kočky. Máme přece duchy vánoce, kteří mají napravovat hříšníky. Pošlem je na ní a oni jí profackujou a snad jí i naučejí chovat. Morálně jí poučí. Řekne Anděla

Ano, uděláme to dámy. Přineste tlačítko duchovského startu. A poté ho šéfová zmáčkla. Po zmáčknutí šla se svými kámošky na vegánskou večeři....

Viktorka si se svým přítelem dlouho chatovala. A uběhla dlouhá doba. Kolem déváté večer si šla koupit ledový salát do žabky. Když se vracela k domu. Změnila se klika na hlavu její babičky. Viktorie si ihned na uklidnění zápálila cígo, avšak i cigareta se proměnila na babičinu hlavu. Cigaretu ihned hodila na zem a šáhla rychle na kliku. Byla ve vnitř sama ve vile. Rodiče den před vánocmi šly na after party. Viktorku přešel chuť na salát a šla do svého pokoje na počítač. Ty vole. Ta kráva Verča si mě odebrala z přátel. Kvůli těm kecům, kráva. Chtěla jít Viktorie chatovat na facebooku, avšak někdo jí odepsal ahooj. Viktorie se spodivem podívala na kolonce kdo jí odepsal se nikdo neobjevil. Snažila se někomu jinému dlouho odepsat, ale nešlo to. Nakonec se Viktorie rozhodla že tomu člověku odepíše. Kdo, jsi? A ihned došlo odepsání : Jsem tvoje babička. Viktorie se lekla. Její babička byla už totiž pět let mrtvá. Začala řvát a chtěla se odhlásit. Copak? Odepsal ten člověk. Počítač začal náhle měnit bravu na bílo a za chvíli se z počítače udělala hlava babičky. Moje milá Viktorko řekla se šrapotem.

Viktorka řvala a vypadala hrozně. Cco chceš. Bbbabbi?

Chci tě dneska varovat.

Před čím, jak ses sem dostala? Řekla Viktorka

Já jsem duch. Vňučko má. Já jsem provedla v životě špatnost. Já vraždila nebohé kapry. A přešla jsem dovolující počet. Přes 500. Byla jsem rybářkou. Jako mladá. A po smrti si pro mě přišel kapří soud a nemohla jsem do nebe. Mohla jsem pouze do pekla. Koukni se na mně.

Babička vylezla z počítače, měla na sobě síť na kapry a na konci sítě byly těla mrtvých kaprů, kteří byly kamenitý. Babička vypadala otahaně a příšerně zmučeně. Přišla jsem tě varovat pokud nesníš tu kočku a pochopíš pravou představu vánoc. Neskončíš jako já a pro mě to bude znamenat vysvobození. Vše mi bude odpušťeno a budu moc jít do nebe. Viktorko prosim. Je to utrpení nosit ty kapry a nemoc dýchat. Vidět tu hrůzu a ponížování od těch kaprů. Prosimtě, nesněs to kotě a pouč se. Zachráníš se. Jestly totiž nepochopíš tu představu, čeká tě stejný osud a budeme spolu chodit do nekonečna. A to nechci.

Babičko. Řekně rozbuleně Viktorie. Co mě čeká?

Příjdou tři duchové. A dají ti šanci se změnit a pokud jí promarníš čeká tě osud zlý. Vňučko má. Nedovol to abys takhle dopadla. Ne kvůli mně, ale kvůli sobě. Řekla chrapotem ta stará paní.

Babi....Pomož mi.

Už to víc nejde. Musíš chtít sama. Až odbude půlnoc navštíví tě tři duchové a snad ti ukážou směr....

Babi...Babička řekla zbohem a vrátila se do počítače.

Viktorie zalezla do postele a i když nebyla věřící modlila se aby to vše byl pouze sen.

ViktOrie usnula ihned a myslela si že má vyhráno. To se však mýlila. Když o půlnoci třikrát odbyla půlnoc. A Viktorie se zdál sen že má vyhráno. Bouchli dveře a z nich vylítla kočka ve staročeském hábitu. Vikotire ihned z postele vylítla a chtěla utéct, avšak měla to marné.

Co chceš? Zeptala se vyděšená Viktorie

Chci ti něco ukázat a snad se poučíš a přestaneš dělat to co děláš. Řekla kočka

Jak to že jsi kočka? Otázkově se zeptala Viktorie

Já jsme duch minulých vánoc a teď už já ti můžu pouze něco ukázat a v tu chvíli duch knulých vánoc vzal Viktorii za rameno a vylítl s ní do ulic Prahy.

Pusť mě. Pomoc! Duchu nech toho! Řve Viktorie

Teď tě nepustim, ale za chvíli ano. Drž se a v tu chvíli obě vylítli do výšky a za chvíli se duch od Viktorie pustil a Viktorie znenadání padala dolů. A padala rychlostí blesku a padala....Až dopadala na střechu domu. Normálně by byla mrtvá, avšak tohle je vánoční koleda a ne sebevražedný koleda. Na střeše se za chvíli probudila Viktorie. Slez ze střechy dolů. Řekl duch. Viktorie slezla a podívala se do okna. Jé to jsem já. Když jsem byla malá. Viktorie začali kapat slzy. A zeptala se. Proč jsem tady. Chcic ti ukázat jáka jsi byla když malá jsi byla. Podívej se máš ošunťelou barbínu k vánocům a stačí ti, nechceš žádný značkový boty, kabelky a další zbytečnosti. Rodiče tě mají rádi, a nehrají to pouze. Abys šťástná byla ti. A dívám se rodina je o hodně větší. Ty starý lidi to budou tví prarodiče, které si k sobě bůh a nebo ďábel vzal. Řekl duch. Proč sme tady opravdu. Zeptala se Viktorie. Děvče hloupé, poku to nechápeš nemá to cenu se dál s tebou bavit. Odpověděl duch Ne, počkej duchu, opravdu co tady mám vidět. Vidim pouze šťastnou rodinu. Řekla Viktorie. Nejsi ještě ztracena, už seš blízko..... avšak pořád o level vedle. Dál už ti poradit nemůžu. Pojď sem. Řekl duch. Ne, počkej. Chci se podívat dovnitř. Prosim. Viktorie se zeptala. Můžeš pouze na pár chvil. Odpověděl duch. Viktorie se rozěběhla a dívala se na svou šťastnou rodinu s povzdechem vzpomínala na chvíle kdy jí maličká blbost stačila k radosti a nic než lásku a rodinu nepotřebovala. Snažila se na své prarodiče i rodiče promluvit, ale marně. Oni jí vůbec neviděli. Jediné co viděli bylo štěstí z vánoc. Proč mě nevidějí a neslyšejí. Řekla Viktorie. Protože seš v tuto chvíli duch a oni tě nemůžou vidět ani slyšet. Ty je vidíš a slyšíš, avšak oni tebe ne. Odpověděl duch. A nedá se to nějak udělat? Otázala promluvila Viktorie. Ne, nedá a už uběhl čas. Řekl duch a vzal Viktorii za ruku a za chvíli byly ve vzduchu zase letěli přes celou prahu. A krouželi kolem ní tak dlouho dokud se Praha velmi nezměnila a nezačala vypadat jak z 18.stol, avšak duch Viktorii nepřenesl do Praha, ale na venkov. Kde to jsme a co tady děláme duchu? Řekla vystresovaná Viktorie. Tady nejde jenom o to aby ses poučila, ale především o to aby si pochopila šťedrovečerní jídlo. Duch řekl a začal poté ukazovat na dům. Co vidíš v tom domě? Řekl duch. Pokračování 3 a nebo 5 ledna

Tak a dál jsem to nestihl dokončit. Chtěl jsem dnes, ale jelikož byl Nový rok(kalba) nemám na to myšlení. A dokončim druhou část této dlouhé povídky do 7.ledna. Tedy do konce vánoc.

Cyrano!! Cyrano!! Cyrano!! postmuzikál

Divadlo na Vinohradech

Režie : Vladimír Morávek

Hudba : Xindl X

Autor : Edmond Rostand s úpravou Pavla Kohouta

Obsah hry : Tato hra vypráví o veliké lásce. Hlavní hrdinou je Cyrano, hrdý gaskoňec, který je tajně zamilován do své sestřenice Roxany. Té však nemá odvahu své city říci. V příběhu se ocitá ještě mladík Kristian, ten o Roxanu velice stojí, avšak na poezii není. Roxana se setká se Cyranem, a oznámí mu že miluje mladého muže. Kristián to je. Chce aby ho ochraňoval velice. Zarmoucený Cyráno jí slíbí že Kristiánovi pomůže. Cyráno i když Roxanu miluje, stačí mu když bude šťastná s jiným mužem. Nabídne Kristianovi své básně, přes které srdce Roxany získá rychle. Na Roxanu básně platí, ihned své srdce Kristianovi daruje. Avšak nejdřív jí musí prokázat že své básně umí říci i před jejími oči. Kristián si myslí že stačí když jí poví sladká slova. Jenže Roxana není hloupá nána. Chce slyšet verše, jinak vztah ukončí ihned. Kristán neví co má dělat Cyrano mu však poví že pomocnou ruku od něj získá. U balkónu Roxany mu našeptává slova a nakonec i pár slov za něj poví. Roxana je nadšená že si dobrého muže vybrala. Pozve ho k sobě nahoru, avšak přes výšku se musí dostat. Kristian si zahraje na Romea a přes provaz se vydá na balkon kde je jeho milá. Cyrano je raněný, k tomu je však šťastný. Protože jeho milá je šťastná z toho že má básníka. O Roxanu má ještě zájem žárlivý hrabě. Ten Roanu vydírá pokud srdce nedaruje že jejího mladíka i s jeho družinou pošle do boje. Roxana mu slíbí že bude pouze De Guicheovy. Tak se hrabě jmenuje. Avšak srdci Roxana neporučí a Kristiána miluje. Za pomoci Cirana si Kristiána bere. když to zjistí hrabě. Do války družinu se Cyranem a Kristinem pošle. Roxana je nešťastná že může přijít o svou lásku. prosí bratránka aby hlídal její lásku. Poté se stáhne opona a je pauza při který se mění scéna. Za chvíli začne druhá část. Na bojišti se odehrává. Kristian přes Cyrana dopisy posílá. Avšak netuší že Roxana získává dopisy dvakrát denně. Roxana se s jídlem vydává za družinou Cyrana aby jim hrdsot dodala. A především aby mohla vidět svého manžela. Roxana poví svému muži krutou pravdu a tu že miluje jeho básně více nežli vzhled. Kristian je raněn jeho láska ho nemiluje. Miluje toho Cyrana doprdele! Kristián chce od Cyrana, aby pravdu Roxaně pověděl. Ten však se bojí že i tak si Roxana ho nevybere. Roxaně pravdu nepoví, jen jí zase zalže. Kristian jde do bitvy, ve které je smrtelně raněn. Zůstává po něm pouze posmrtný dopis, který je Roxaně určen. Má rukopis Cyrana. Avšak Roxana to neví. Po smrti svého manžela odchází nešťatná do kláštera. Cyrano jí navštěvuje, často a hodně. Při jedné ze svých cest, které míří do kláštera. Je raněn nepřítelem. Cyrano však pokračuje dále, kašle na to že je raněn hodně. Roxana se lekne že přichází pozdě. Žádá ho aby poslední dopis Kristiána přečet. Cyrano jí ho čte i když do něj nečumí, má ho zkopírovaný v hlavě. Roxana si toho všimne a dojde jí že on je ten muž, který báseň zpíval před jejím dvorem. Roxaně dojde že miluje Cyrana a ne toho svého manžela. Utíká k Cyranovi říci že ho miluje, avšak je pozdě Cyrano na svá zranění podlehne. A Roxana přichází o svého Cyrana, kterého celou dobu básněmi milovala.

Moje reakce : Já to divadlo na Vinohradech zbožňuji až na jednu podprůměrnou incenasi se mi všechny hry líbili. Na Cyrana jsem se nesmírně těšil. Od začátku vypadal zajímavě. A 10.12 jsem se konečně dočkal. Hudba, která hrála před představením se mi velice líbila. Když hra začala měl jsem rozpačitej dojem přišli tři muži, kteří měli kostým jak ze sadomasochistického salónu a k tomu všemu pitvořící Vydra. Ty tři chlápci byly muzikanti kteří hrajou na kytaru, piano a nevim. Vydra sedí na židli veprostřed sálu a dívá se na lidi, je víceméně postavou která kouká na děj opačně a při tom jí popcorn. Hned jak usedne hra začne a nemám slov ta první píseň na mě udělala veliký dojem a řadí se k nejemotivnějším divadelním částí jakou sem viděl. Jak všichni zpívaj. Miluji sborové písně. A mezi postavami zuří válka a oni zpívaj nevim jak se ta píseň jmenuje(asi hymna kadetů) ale jde o nejlepší v celým muzikálu. Při této písni mi dokonce ukápla slza. Ke konci songu se objevuje Roxana, Cyrano a Kristian. Všichni řeknou nějaký monolog a poté začne hra, která začíná ve chvíli kdy Roxana umíra v klášteře a poté se děj přesouvá na začátek do divadla kde děj začína. A abych sem se přiznal nenudil jsem se vůbec. Když jsem se podíval na hodiny tak jsem zjistil že už je hodina a půl pryč. A mě to připadala jak chvilka. Největším problémem pro mě bylo kdo je vlastně Cyrano. Ve hře je to velmi rychle a stručně vysvětleno. Já však to nepobral a dělalo mi to problém až do konce, a jinak sem měl potíže s postavami kdo je kdo, hlavně u Vydry a Freje. A u Martina Krause jsem netušil kde se vlastně vzal... Na představení mě ještě velice štval zpěv některých učinkujících zejména Lukáše Příkazkého a Daniela Bambase, ten třeba dobře zazpíval malinkou operní scénu, avšak u obou mi vadili písně které šli zpívat k mikrofónu vždy okomentovali písní dějství. Avšak oba spíš než aby zpívali to hudebně řvali a vypadalo to hrozně. A zbytek kadetů, kteří vždy přiběhli k mikrofónu a něco zařvali, se mi také zrovna nepáčilo. Z herců kteří zpívali musim pochválit Ladislava Freje, který zpíval vážně výborně, poté Pavla Baťka, Jana Šťastného, a především Martina Stropnického, který je jako Cyrano opravdu výbornej a charizmatickej. Tak a teď od zpívání přejdu k hudbě. Jak jsem už psal začáteční píseň byla vážně výborná. A co zbytek písní? Některé byly také výborné, avšak nevryli se mi do paměti. Na některých místech mi však připadala hudba nadbytečná a překážela mi. Xindl X však stejně zaslouží pochvalu složil hezkou muziku a melodii, které je však v této incenasi až moc. Pro fanoušky veršovaného Cyrana mám potěšující správu verše na některých místech zůstali, zvlášť u scén s Roxanou. A jsou vážně krásně udělané, jedině mi vadili verše které padali do vulgárních výrazů(doprdele...). U toho se všichni lidi málem posrali smíchy, ale je to potřeba spadnout do vulgarity aby se lidi bavili. To je pouze na lidech, mě se to však nelíbí. Jak už jsem psal celá hra utekla hrozně rychle ani jsem se nestihl dívat na hodinky a nechtělo se mi spát. příběh mě chytl. A hlavně se mi líbila linka romantického trojuhleníku. Mužské kostýmy mi některé připadali jak z bordelu. Nejvíce kostým z bordelu má Daniel Bambas, který má roztrhané punčocháče. Je to divné, ale mě se ty kostými nakonec líbili. Scéna byla celkem jednoduchá avšak tvůrci si s ní velice dobře pohráli.

Z herců mě nejvíc vzal Martin Stropnický který cyrána zahrál démonicky, muže který miluje avšak nedokáže to své milé říci. A opravdu zahrál ho dokonale dobře. Jak ve veršované tak i hudbení části perlí. Nemám slov, hlavně ke konci když má pravdu Roxaně říci jsem cejtil veliké emoce. Opravdu mi Martin Stropnický potvrdil že krom toho že je výborným ředitelem divadla, režisérem tak i hercem. Dagmar Havlová-Veškrnová se snaží a hraje dobře, mám problém s její mluvou. Mluví jak venkovská puťka(omlouvám se moravákům) a její hlas se hodí leda tak do českých komedií, kde jí mám rád avšak tzn hlas je tady na odstřel. Jinak zahrála postavu zvlášť ke konci první části a v druhé, kde konečně má co hrát opravdu krásně a Roxanu jí uvěřim lehce. Jenom ten hlas její výkon schazuje. Martin Kraus mi z celé trojice přišel nejslabší a chvíli mi šel na nervy. Je to tím že ještě je začátečník, a nemá na své starší kolegy. Snaží se a místy byl dobrej, avšak když bych to porovnal se Stropnickým tak prohraje. Nebyl špatnej, v druhé části se velice zlepšil. Z herců mi velice vadila Veronika Žilková, která zapomněla že tohle není žádné tele tele a podobné pořady, ale divadelní hra. Na konci když je jeptiška dodává svá vtipná moudra do vážné laťky mě vážně štvala a nejhorší bylo že to nebylo vůbec vtipné. Ještě bych podotknul kladně Ladislava Freje což je opravdu vynikající herec, i když má prostoru velice málo. Pavel Baťěk se mi na záporáka nehodil a především v druhé části jsem mu ho už vůbec nebaštil. Václav Vydra jako Verča do hry strká komedii, ale aspoň ta jeho role není tak trapná. Lukáš Příkazský hrál dost bídně a nevím jestli je to postavou a nebo tím že neumí moc hrát tyhle typy. Jan Šťastný nebudu hodnotit protože role byla tak nevýrazná že si jí nepamatuju. Což je veliká škoda když jde o hlavního kamaráda Cyrana a mělo by se snažit více jejich přátelství zvýraznit. Režisér určitě taky zaslouží pochvalu incenase až na pár míst se mu nesmírně povedla.

Tato hra má určitě své mouchy, jak po scénaristické, hudební, režisérské stránce, avšak díky skvělým hercům a silnému příběhu to vše ustojí. Hru doporučuji všemi deseti a doufám že se vám bude taky líbit. Z repertoáru divadla DNV se jedná o jednu z těch lepších her a čeká vás opravdu skvělý zážitek. 95%

Tenhle film dopadne jako jednička dost bídně a ani se na něj netěšim. Vypadá stejně dobře v traileru jako jednička, má jen moc známou melodii, která mě nebere. A jedinou věcí navíce je to že Sam Worthington má dlouhé vlasy, ale jeho herectví je furt stejné-špatné. Na film určitě zajdu abych sem se přesvědčil že hollywood furt przný řecké bohy. ***

Na internetu se před nedávnem objevil plakát k novým Prcičkám a je z něj cejtit veliká nostalgie a nemám slov. Pod plakátem je přihozený ještě starší trailer, na který jsem dočista zapomněl a trailer se opravdu jako plakát povedl a na duben se nesmírně těšim. Protože tahle stará parta dokáže pobavit určitě.

Můj nejočekávanější film příštího roku přichází s prvním trailerem. Od kterégo jsem čekal mnoho a trošku mě nakonec zklamal chyběla nějaká výrazná hudba. Trailer vypadá tajuplně a vůbec neprozrazuje krom toho že Bane bude rozšiřovat přes výbuchy a sílu chaos nic. Hrozně dobrá je scéna s Catwoman a mrazí mě u scény Bane s Brucem. Ta je fakt moc. Všechny scény vypadají lahodně jenom ta hudba zamrzí. A finální souboj Bane s Batmanem vyapdá opravdu skvěle a nemůžu se dočkat. *****

SBC(bruno, borat) je skvělej herec, avšak poslední dobou jeho kariéra stagnuje to se Sacha rozhodl příští rok změnit zahraje si v Djangovy, Les Miserable a Diktátorovi, který je pro něj nejdůležitější. A prozatím to vypadá že by to špatně nemusleo dopadnout. Trailer celkem dobře funguje. Avšak mylsim si že to nestačí a že tento film to v létě 2012 přes silnou konkurenci neobstojí. Dávam čtyři hvězdičky, tu čtvrtou za Megan. A konečný vtip je vážně luxusní. ****